Motocestování

 2015 – Španělsko

     Po "zralé" úvaze jsem se definitivně rozhodl, že letos svůj obvyklý cestopis psát nebudu. Důvodů mám hned několik, snad si to za pár let nebudu vyčítat .

Pár poznámek a postřehů přece jenom uvedu.

Naše desátá "velká" motocesta směřovala na západ. K jejím hlavním cílům patřily 3 ministátečky - Lichtenštejnsko, Monako a Andorra a pak jižní cíp Evropy - Gibraltar a nejzápadnější evropský mys - Cabo da Roca.

Vyjíždíme před hlavní sezónou, v sobotu, 6.6.2015. První den kempujeme u Bodamského jezera, druhý den jsme v Lichtenštejnsku. Tam navštěvujeme hlavní město Vadúz a obhlížíme hrad. Pak pokračujeme Švýcarskem, projíždíme krásným NP Beverin. Pokračujeme Itálií a za chvilku jsme ve Francii. Projíždíme krásná pohoří, kempujeme v turistickém centru Sospel a další den jsme na pobřeží.  Počasí přeje (a hřeje J ), první krásná vyhlídka je na monacký záliv. Pár fotek a vjíždíme do rozpáleného Monaka. Tady právě uklízí tribuny a mantinely po nedávných závodech F1. Krátká procházka a jedeme dál.  

Jako „správní“ motorkáři, kteří se ocitli v těchto končinách navštěvujeme  St.Tropéz. Bohužel se známá četnická stanice opravuje, tak  pořizujeme jen pár fotek „ z poza plota“ a pelášíme dál. Den končíme v bazénu nedalekého kempu.

Pak jeden den dálnicí okolo Toulon, Marseille, Arles, Montpellier, Beziers, Carcassone až do kempu Grand Sud. Další den po necelých 100 kilometrech  vjíždíme do Andorry. Státeček o rozloze 500 km² má krásná zimní střediska, nádherné cesty a zboží bez celních poplatků. Tím je pro okolní státy nákupním rájem, což my moc nepocítili. Nic levného (na naše poměry) jsme si odsud neodvezli L.

Z Andorry už vjíždíme do Španělska. Pokračujeme okolo Leidy a dostáváme se opět k pobřeží. Přes Valencii, Cartagenu až k Almerii.

K nezapomenutelným zážitkům této cesty patří návštěva NP Sierra Nevada. Překrásné scenérie, nikde nikdo, nádherné počasí. Den končíme v campu Torre del Mar.      

Následující den opět opouštíme pobřeží a po nádherné cestě plné krásných zatáček směřujeme do turistického centra NP Sierra de las Nieves, do malebného městečka Ronda. Zůstáváme pár hodin, z vyhlídek obdivujeme nádhernou okolní přírodu, ochutnáváme španělskou paelu a kupujeme si už náš tradiční suvenýr – místní pokrývku hlavy, tentokrát toreadorskou čepici - gorru.

Pozdě odpoledne sjíždíme z hor a dostáváme se k dalšímu cíli naší cesty – na samý jih Evropy, na Gibraltar. Je to příjemné a emociální. Zvláštní pocit J. Procházíme se, fotíme a přes moře hledíme na Africký kontinent.  Možná někdy…….. .

Teď už nám zbývá „jenom“ Cabo da Rocca. Mys v Portugalsku, pár kilometrů západně od Lisabonu, nejzápadnější místo Evropy. Pouhý den prázdných portugalských dálnic a jsme tam. Ten pocit, který se nás zmocnil se nedá zapomenout. Emoce namíchané s radosti, únavy  a  splněného snu nám vhání až slzy do očí….. . Jsme tu!!!

            Otáčíme. Dál už to nejde. Začíná cesta domů.

Po pár kilometrech vjíždíme do Sintry, historického města, zapsaného do Seznamu světového dědictví UNESCO. Dále pak pokračujeme na východ a přes španělské Badajoz směřujeme k Madridu. Přes krásný NP Siera de Gredos  se dostáváme až do města Segovia, ve kterém obdivujeme obří akvadukt z 1. století, který ještě nedávno přiváděl vodu do města a gotickou katedrálu ze 16. století.  

            Zajímavým momentem byl průjezd přes Greenwichský poledník. Jen náhodou nalezený kamenný „pomník“  dělící východní a západní polokouli byl dobrou inspirací pro pár dalších fotek.

            Pak už následoval pětidenní odpočinek na katalánském pobřeží Costa Brava, konkrétně v campu Cala Llevadó. Došlo i na vaření, prostě odpočinek jak má být.

            Posledním místem dovolené byly Benátky. Dvě noci v nedalekém kempu, poprvé na pevné posteli. Celodenní návštěva Benátek v podstatě zakončila více než osm tisíc kilometrovou dovolenou. Pak už jen den jízdy a byli jsme doma.

Pocity a dojmy?

            Veskrze pozitivní J. Těch kilometrů na 16 dnů cestování (5 dní jsme strávili u moře) bylo tak akorát. Spousta míst by si zasloužila větší pozornost, delší procházky a více času. Asi to není to správné poznávání cizích krajin, ale my se tak rozhodli a jsme šťastní, že se nám to povedlo. Pocity při dosažení evropských cípů jsou nezapomenutelné J.